Avary 17

27. ledna 2007 v 21:16 | Memory |  Šepoty příběhů na pokračování
Erik seděl vyčerpaně v křesle.,,jsi v pořádku?´´dotkla se ho jemně Avary.,,Už je to dobrý.´´usmál se unaveně.A avry pálilo pár otázek na jazyku,ale spolkla je.Byl moc unavený.,,Copak?´´všiml si otázek v jejích očích.,,To nic,až za chvilku.´´zavrtěla hlavou.,,Verence pozval všechny příbuzné.´´prohodila jakoby nic.,,Tušil jsem to,ale Lacrimose nepomůžeš.Jsou to rodiná pravidla.´´přešel hned k věci jako by ji četl myšlenky.Po tváři jí stekla slzy.,,Já ji viděla.Ty oči.Nemůžu ji v tom nechat.´´,,Zabijou tě.´´zavrčel podrážděně.,,Můj problém.´´odsekla.Začala balit svoje věci.Svlékla se.Podíval se na,ale ne vášnivě.Pohled byl plnej hněvu.Vzala si šaty od Verence.Byly tmavě fialové se zlatým lemem.,,Moje věc!Css.Když to bereš takhle...´´vyběhl naštvaně z pokoje a zabouchl za sebou dveře.Mrzelo ji to.Ale choval se tak lhostejně.Jak ji v tom může nechat?Lacrimosa nebyla žádnej svatoušek a trest si zasloužila,ale tohle bylo opravdu moc.Sešla dolů do síně.Byla plná upírů.,,Drahá Avary!´´přivítal ji Verence a nabídl rámě.Představil ji všem.Nepamatovala si jména.Pro ni to byly bezcitní netvoři.,,takhle by jste o nás neměla uvažovat.´´pokáral ji hrabě.Vyděšeně sebou trhla.,,Drahá slečno,mysl je tak jednoduchá věc.Kdyby všichni tito ´´bezcitní netvoři´´ měli alespoň něco v hlavě,už dávno by uchvátili lidskou mysl.I mysl démonů.A buďte tak laskava a upusťtě od svého záchraného plánu.Jestliže se ji budete snažit zachránit budu vás muset zabít.A to byjste nechtěla ne?Chcete totiž zjistit něco o náhrdelníku.´´usmál se.Měl ji v hrsti.,,Eriku!´´táhl ji sebou davem lidí a mířil ke svému synovci.,,Vhečeřhe pháne.´´zastoupil jim cestu Igor.,,Drazí přítelé,přesuneme se do jídelny.!´´zetleskal Verence ale hned chytil odcházející Avary za zápěstí.,,Drahá dámo,dneska se ode mě nehnete ani na krok.´´řekl výhružně a ušklíbl se.Jako by Erikovi z oka vypadl.Večeře byla stejná jako předešlý den.Avary snědla jen polévku.Občas vzhlédla od talíře a podívala se na Erika.Tvářil se podrážděně a naštvaně.Občas však jeho pohled zamířil k ní.Vypadala sklesle a smutně,ale odhodlaně.
Dandisekk šplahala po kolmé stěně věže jako by šla po normální zemi.Měla plán.Nebyla nijak solidární aby tu dívku zachraňovala ale byl to dobrý nápad jak se zbavit postupně všech upírů a i pak tý fialový démonky.Jen aby nepřišel no....musí to stihnout..cítila jak se blíží...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama