Avary 1

27. ledna 2007 v 20:51 | Memory |  Šepoty příběhů na pokračování
Pokoj byl plný kouře.Nana držela šestiletou plačící dívku v náručí.Oheň byl brzy uhašen.K Naně a děvčátku přiběhla žena.Vzala chůvě dítě z náručí a postavila ho na zem.To se na ní podívalo svýma uslzenýma černofialovýma očima.Málem upadlo když mu jeho nevlastní matka dala facku.,,Kolikrát jsem ti říkala Avary,že si nemáš hrát se sirkama!´´,,Ale já jsem si se sirkama nehrála!´´,,Nelži´´ a dala jí další facku,,jak teda ta postýlka vzplanula?´´,,Já nevím!´´Další facka.Děťátko se podívalo sváma zvláštníma očima na Medison.Medison uhnula pohledem.Vždy měla Avary ráda jako vlastní,ale ty její oči!Běhal jí mráz po zádech,když se na ní Avary podívala.Teď na ní dívka koukala ukřivděně.Pak se rozběhla chodbou pryč.
Avary se schovala pod schodama.Ona za to vážně nemohla.Proč jí to nikdo nevěřil?Nikdy nelhala!Když po smrti svých rodičů přišla do tohoto domu,všichni jí uvítali jako andílka.Měla blonďaté kudrnaté vlásky a modré oči.Ale časem se začla měnit a lidé v domě se jí začaly vyhýbat.Její pomněnkové oči zčernaly a navíc posledné dobou jako by je začla navštěvovat i fialová.Zlaté kudrny také černaly a kudrlinky už skoro zmizely.Vypadala jako by se měnila v ďábla.Jediný kdo se jí nevyhýbal a hrál si s ní byla Nana,její chuva.Říkala o ní že je ďábel s duší anděla.
V ulicích Paříže bylo v noci pusto.Jen na rohu ulice stála laciná děva,snažíc se prodat své tělo.Za světla lampy,v temné uličce,kráčela postava v plášti.Postava došla až k hostinci.Vešla dovnitř a schodila z hlavy kápi.Avary se svýma černofialovýma očima rozhlédla po špinavé místnosti.Pár opilců se válelo na stole a v rohu nějací staříci hráli mariáš.Hostinský si jí změřil a pohledem a zavrčel:,,Co si ráčej přát madam?´´,,Pokoj a doneste mi nahoru víno a teplou polévku´´pronesla ledovám a šeptavým hlasem.Hostiskému přeběhl po zádech mráz.,,A peníze?´´vyštěkl.Hodila po něm zlaťák.Sebral ho a uklonil se:,,Jak se račte přát.Pote za mnou,zavedu vás...madam´´Vzal svícen a zavedl ji nahoru.Dívka se rozhlédla po pokoji.,,Pche´´odfrkla si.Z kamených stěn sálala zima čpěl pach špíny.Ale postel vypadal čistě.Hostiský zatopil a odešel.Za chvíli se vrátil s vínem a polévkou.,,Děkuji.A ať mě nikdo neruší,jinak zaplatí,a to velmi draze.´´a hodila po hostiském další zlatou minci.,,Jistě paní´´uklonil se ,že se špičkou nosu málem dotkl podlahy.Hned jak zavřel dveře zamlka na petlici.Shodila plášť.Byla velmi unavená a hladová.Polévku vylila z okna a víno vypila do dna.Ale ani chuť trpkého vína nezahnala žízeň.Ne musí odolat.Stoupla si ke krbu a snažila se myslet na jiné věci.Plameny v krbu jakoby se po ní začaly sápat,jakoby vítali starého přítele.Strčila do ohně ruku.Žár jí nic neudělal.Usmála se pro sebe.Najednou se jí podlomila kolena a Avary dopadla na zem.,,Jsem slabá,musím.Sakra´´vztekala se.Došla k oknu.Dolů na ulici to mohlo být tak deset metrů.Slehkostí a elegancí dravce seskočila dolů.,,Krucifix Avary.Co je to s tebou´´nadávala si.Zapomněla plášť nahoře,ale už neměla sílu se vrátit.Vydala se na lov.Bloumala ulicemi dlouho,až uviděla ladého kočího.Oči jí zfialověly úplně a špičáky prodloužili.Uslyšela jeho srdce.Kráčela k němu tiše v rytmu jeho tepu.Slastí a nedočkavostí mhouřila oči a olízla si rty,když slyšela jak v jeho žilách proudí krev.Stála už těsně za ním,když se náhle otočil.Jeho tep se zrychlil a její chuť zvětšila.,,Kdo...´´chtěl se zeptat,v tuchvíli se na něj ale vrhla.Mladou kůží projely špičáky.Ani nekřičel.Byl příliš vyděšený.Pomalu umíral.Avary si vychutnávala chuť krvea cítila jak se jí vrací síla.Vzplála modrým ohněm.A mladík s ní.Jenže jí oheň neublížil.Tělo kočího se změnilov prach.Bylo lepší že lidé nenacházeli mrtvá těla s prokousnutými hrdly.Ve městě se z vraždy vždy jako první podezírali cizinci,ale ještě víc se nedůvěřovalo podivným cizincům.A každý musel připustit že Avyry nevypadala jako normální osmnáctiletá dívka.Vrátila se k hostinci a vyskočila do okna.Podívala se do zrcadla.Na rtech měa kapičku krve.Olízla jí.,,Nebudu plakat´´zavzlykala.Ale slzám nezabránila.Nenáviděla se.Stačilo že se narodila s mocí ovládat oheň.Nenáviděla se za to že ač nevědomky a jako malé batole zabila své rodiče.Uhořeli v jejich domě.Když v šestnácti už po xté zapálila dům své nevlastní matky utekla.Nechtěla aby osoba která jí poskytla přístřeší a lásku skončila jako její rodiče.Nejenom že měla moc nad ohněm ale navíc byla upír.Po svém útěku se toulala po Francii.Pár měsíců co opustila svůj domov jí napadl upír.Uhořel jako všici kdo jí přepadly v její potulné cestě,ale stačil jí kousnout.Ale ona se nechtěla živit krví.Proto zabíjela jen když byla napokraji sil.I tak jí ale vždy přepadl smutek.Měšec který ukradla kočímu schovala do pláště.Může pokračovat v cestě.
Obrazek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama